Strom života

Porodní asistentka Kristina Neubertová Zemánková
Šestinedělí

Jak je to s těmi matrikami po porodu doma?

Často se na mě obrací lidé s dotazem, jak postupovat při zápise nově narozeného miminka na matriku po domácím porodu. A především, zda matrice bude „stačit“ potvrzení porodní asistentky, že žena dítě skutečně porodila. Zde je odpověď ombudsmanky na tuto otázku a také citace zákona o matrikách, který tuto problematiku upravuje.

Postup matrik v případě domácích porodů musí být přiměřený

2. července 2014

Matriční úřady se nemohou spoléhat na pouhé prohlášení rodičů o domácím porodu. Současně ale musí v požadavcích na rodiče respektovat princip přiměřenosti.

V případech, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a matce ani následně nebyly poskytnuty zdravotní služby, zákon o matrikách vyžaduje, aby jeden z rodičů předložil matričnímu úřadu kromě běžných dokladů (oddací list, případně rodné listy, doklad totožnosti, prohlášení o jménu, případně o příjmení) ještě další doklady prokazující skutečnost, že matkou dítěte je žena, která je uváděna, že ho porodila.

Tento zákonný požadavek považuje veřejná ochránkyně práv za rozumný a přiměřený. Matrika musí mít za prokázané, že oznamovatelé narození jsou skutečně rodiči dítěte. V poslední době se však setkala s několika dotazy, z nichž plynulo, že tam, kde zákon hovoří o zdravotních službách, matriční úřad žádá potvrzení lékaře, a to i v případě, kdy byla matce poskytnuta poporodní péče porodní asistentkou. Požadavek na lékařské potvrzení však ze zákona nevyplývá. „Zdravotní služby poskytují nejen lékaři, ale i nelékařští zdravotníci, například porodní asistentky,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ustanovení § 16 odst.4 zákona o matrikách a doplňuje: „Jestliže porodní asistentka oprávněná k poskytování poporodní péče poskytla matce dítěte následně po porodu zdravotní služby, nemusí rodiče předkládat další doklady. Stačí, když narození dítěte ohlásí porodní asistentka.“

Ani v případě, kdy matce nebyly ani následně po porodu poskytnuty zdravotní služby, nemusí matka nezbytně vyhledat lékaře jen proto, aby vyhověla matričnímu úřadu a aby bylo možné dítě zapsat do matriky. Rozsah dokazování a použité důkazní prostředky k prokázání mateřství závisí vždy na konkrétních okolnostech. V některých případech mohou postačovat svědecké výpovědi, v jiných může být požadavek matričního úřadu na předložení lékařského potvrzení, že žena skutečně porodila, opodstatněný. Pouhé čestné prohlášení rodičů o narození dítěte v případech domácího porodu bez následně poskytnuté zdravotní služby nepovažuje veřejná ochránkyně práv za dostatečné k prokázání mateřství. Současně ale upozorňuje, že pokud má matriční úřad důvodné pochybnosti o mateřství ženy, je jeho povinností provést vlastní šetření ke zjištění skutečností zapisovaných do matriky.

Ze zákona o matrikách rovněž nevyplývá, že by v rodině po plánovaném domácím porodu mělo probíhat šetření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. „Považuji za chybu, jestliže rodiče oznámí narození dítěte v domácím prostředí a matriční úřad se automaticky obrátí na orgány sociálně-právní ochrany dětí. K šetření rodiny sociálními pracovníky není důvod a zákon to ani nepředpokládá. Samotný plánovaný domácí porod a narození dítěte mimo zdravotnické zařízení není skutečností, ze které by plynulo, že rodiče neplní své povinnosti, případně zneužívají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti,“ uvedla k tomu ochránkyně.

Zdroj: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2014/postup-matrik-v-pripade-domacich-porodu-musi-byt-primereny/

Zde ještě příslušné paragrafy ze zákona o matrikách č. 301/2000 Sb.:

§ 15

(1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby.

(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník.

(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.

(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla.

(5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil podle odstavce 1.

Dle mého názoru z tohoto paragrafu vyplývá, že jsou tři možnosti, popsané v odstavcích (1), (2) a (3), kdo může narození dítěte oznámit:

1.Zdravotnické zařízení, kde se dítě narodilo, nebo lékař, který jej po porodu ošetřil

nebo

2. jeden z rodičů

nebo

3. někdo jiný, kdo se o narození dítete dozvěděl.

Lékař tedy s oznámením narození dítěte nemusí mít vůbec nic společného. Jsou další dvě jiné možnosti, kdo může narození dítěte nahlásit. 

 

§ 16

(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů

a) oddací list,

b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,

c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,

d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,

e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka

a) prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte,

b) rodný list,

c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,

d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li jí vydán,

e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), předloží jeden z rodičů

a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,

b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti,

c) rodný list matky a otce dítěte,

d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,

e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,

f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(4) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301#cast1

Z tohoto paragrafu dle mého názoru nevyplývá, že by k zapsání dítěte na matriku bylo nutné nějaké potvrzení lékaře. V tomto paragrafu se slovo lékař ani jednou nevyskytuje. Dokladem potřebným k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která jej porodila z logiky věci, klidně může být potvrzení registrované porodní asistentky. 

 

Dne 29.5.2017 vydalo Ministerstvo vnitra vyjádření – právní názor k dotazu, zda k vydání rodného listu stačí potvrzení porodní asistentky:

 

Na první stránce je odstavec, kde se popisuje současná situace. Píše se tam, že byl přidán do zákona o matrikách do paragrafu 16 nový odstavec, který upřesňuje jak postupovat narodí-li se dítě doma. Podíváme – li se do zákona, píše se v něm: „K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.“ Toto je celé znění odstavce, nic dalšího v něm není (viz. výše). Růžově zvýrazněná část o tom, zda je potřeba například potvrzení pediatra atd. není citace zákona!!! Můžeme ji chápat jako součást dotazu nikoli jako názor ministerstva, že tyto dokumenty jsou skutečně potřeba, jak si mylně některé matriky vykládají. V dalším odstavci se píše, že se v této souvislosti matriční úřady obracejí na ministerstvo s otázkou, zda tiskopis „Hlášení o narození“ může vyplnit porodní asistentka. Takže až doposud se jedná o popsání otázky nikoli výklad zákona.

Až nyní se dostáváme k samotnému právnímu názoru ministerstva. Které v „Závěru“ shrnuje v odstavci, krerý jsem označila zeleně, jak tedy postupovat, když se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a jeho matce ani následně nebyly poskytnuty zdravotní služby nebo byly poskytnuty jiným zdravotnickým pracovníkem, než je lékař – tedy porodní asistentkou. Pak ministerstvo považuje za správný postup následující: Provede se zápis do knihy narození na základě ústního oznámení. Pak se ještě sepíše zápis o ústním oznámení. Oznámení o narození je potom plně v souladu se zákonem. Zpráva porodní asistentky o porodu, popřípadě zpráva porodní asistentky o novorozenci MOHOU sloužit jako další z dokladů pro provedení zápisu do knihy narození, které jsou potřebné k prokázání, že matkou dítěte je žena, která jej porodila. Tečka.

Ministerstvo v Závěru nepíše ani slovo o tom, že by v případě porodu mimo zdravotnické zařízení bylo potřeba nějaké potvrzení lékaře.

Howk! :-)

 

___________________________

Pokud matrika nechce rodičům vydat rodný list na základě potvrzení porodní asistentky a vyžaduje potvrzení lékaře, doporučuji na matriční úřad donést vytištěné vyjádření ombudsmanky nebo právní mázor ministerstva vnitra a trvat na tom, že potvrzení porodní asistentky musí stačit, protože zákon žádné potvrzení lékaře nevyžaduje. 

 

Velmi ráda bych podpořila rodiče v tom, aby neplnili nesmyslné požadavky úředníků a nepodřizovali se diktátu úřední šikany. Pokud porodní asistentka byla u porodu, je nesmyslné chtít místo jejího vyjádření, vyjádření lékaře, který u porodu nebyl, jak tomu poslední dobou na některých matrikách bývá. Jak k tomu ten lékař přijde, aby potvrzoval něco, co z logiky věci potvrdit nemůže – tedy, že toto dítě porodila tato matka… Nepodporujme svým submisivním chováním absurdní fungování státu, jinak se nikdy nic nezmění. Nutit ženy tři dny po porodu, aby se harcovaly někam k lékaři, když by měly ležet doma a kojit miminko, mi přijde vyloženě škodlivé. Pokud některé matriky vydávají rodné listy naprosto bez potíží, neustupujme těm, které potíže vytvářejí.

  •   
  •