Strom života

Porodní asistentka Kristina Neubertová Zemánková
Porod

Opravdu je potřeba zažívat po porodu euforii?

Mé milé, včera se mi ozvala jedna úžasná a statečná žena s otázkou, na kterou myslím často. Myslím na ní vlastně pokaždé, když sdílím nějaké krásné fotky z porodu. Takové ty rozzářené euforické obličeje… Žena v sedmém nebi, miminko jí hledí do očí… a tak.

Tahle žena se mě na rovinu zeptala, zda se setkávám i s tím, že to takto ženy nemají…

A já vám všem, které jste to takhle neměly, chci říct: Ano setkávám se s tím. Setkávám se s tím, že ženy se ihned po narození miminka cítí úplně různě. A není to žádná povinnost být v euforii, a není to ani žádná hanba nebýt v euforii. A neznamená to, že svoje miminko nemilujete…

Já sama jsem tu euforii jak z fotky zažila na plný pecky až u svého třetího porodu. Ačkoli ty přechozí dva byly naprosto přirozené, bez jakékoliv medikace, jen a jen moje vlastní hormony a tempo… Druhý porod byl doma, v naprostém klidu a intimitě… A euforie tam nebyla, prostě to bylo jiné. Byla jsem v tu chvíli tak nějak při smyslech a rozumná… A ačkoli můj třetí porod byl pro mě úplně nejbrutálnější, tak ta euforie tam naopak zcela nečekaně byla… Je to zvláštní…

Každá máme ty pocity jiné. Narození dítěte je tak trochu jako prožít orgasmus. Ten máme taky každá jiný. A dokonce po pokaždé jiný…

A tak, když se nám narodí dítě, můžeme jen tiše koukat, můžeme něžně broukat, můžeme mít pocit, že se zastavil čas, můžeme mít pocit, že potřebujeme chvíli vydechnout a nabrat dech, můžeme unaveně zavřít oči a nebo hledět svému miminku do těch krásných kukadel… Můžeme se smát, plakat i být potichu. Můžeme cítit euforii a nebo jen takový vnitří klid… Nebo taky nemusíme cítit nic…

Každá jsme jiná. Každé dítě je jiné, každé zrození je jiné, každé přivítání je jiné…

A taky jsou ženy, které se s miminkem z různých důvodů setkají až nějakou chvíli i déle po narození. A i když to jsou třeba hodiny, to první setkání tam v nějaké formě je….

Nemusíme být jako na fotkách. Fotky jsou jen obrázky, které neříkají úplnou pravdu. Jsou to obrázky cizích lidí, se kterými se nemusíme srovnávat. Jsou to jejich příběhy… My máme zas ten svůj…

To že se ihned po porodu necítíme v naprosté euforii nemusí znamenat, že je něco špatně, že se něco nepovedlo, že své dítě nemilujeme nebo že to není ten správný bonding… Správný porod ani správný bonding neexistuje… Každá máme prostě ten svůj…❤️

  •   
  •