Strom života

Porodní asistentka Kristina Neubertová Zemánková
Šestinedělí

Poporodní rituály aneb proč je tak důležité nezapomenout na matku

Proč je důležité o porodu mluvit, jak se dá během rituálu tento zážitek zpracovat? Obvyklé je přece říkat “na to raději nevzpomínám, ještě že to máme za sebou.”

Tohle může mít každá žena úplně jinak. Některá bude mít radost, že může o porodu vyprávět, budou jí zářit oči a bude s láskou vzpomínat na to, jaká to byla práce a jak to zvládla, že je na sebe nesmírně hrdá, že tím prošla až do konce, ačkoli třeba měla chvíli, kdy pochybovala, zda to dá… Bude mluvit o prvních chvílích s miminkem i všeobjímající radosti, kterou po porodu cítila… Ne všechny ženy, ale mají porod spojený se štěstím a pocity spokojenosti. Mnoho žen zažije bohužel porod, při kterém neměly dobré podmínky, aby se mohly uvolnit a nechat tělo pracovat svým tempem a podle svých potřeb. Některé ženy se bohužel ještě dnes setkávají s necitlivým přístupem, spěchá se na ně a zasahuje se mnohdy i tam, kde to není potřeba. Ženám pak z porodu mohou zbýt jizvy nejen na těle, ale i na duši. Pokud si žena z porodu odnáší trauma, může jí pomoci, že vůbec někomu o svých pocitech může říct. Že ji někdo poslouchá a nehodnotí, nesoudí, jen přijímá její příběh, tak jak ho vidí ta žena. Tohle může být velmi úlevné. Nejde o to, hledat vinu, nejde o to, ženu přesvědčovat, že to vlastně neměla tak hrozné, že jsou na tom některé ženy hůř. Cílem je přijmout, že to bylo, jak to bylo. Některé ženy o porodu mluvit nechtějí. Může být moc brzy. Porod může být tak silným zážitkem, že to trvá, než to žena vůbec nějak pojme. Jsou ženy, které o porodu mluví teprve po několika letech… Pak je dobré dát tomu čas. V dnešní době je hodně v módě psychosomatika, tedy léčit tělo skrze porozumění duši. Ale ono to funguje i naopak, můžeme pomoci zraněné duši tím, že se jemně postaráme o tělo. Aneb v zdravém těle zdravý duch. A o to přesně může jít v poporodním rituálu. Mluvení není vždy nutné.

Můžeme pomoci zraněné duši tím, že se jemně postaráme o tělo.

Také bych chtěla říct, že takový rituál, o kterém budeme mluvit, má velký smysl nejen po porodu, ale i poté, co miminko odejde dřív, než je dost velké, aby mohlo samostatně žít. Pokud žena potratí, i tehdy je velmi důležité postarat se dobře o tělo i duši. Takový rituál uzavření, rozloučení může být velmi nápomocný pro přijetí toho, co se stalo a pro otevření se novému miminku…

Co všechno zahrnuje poporodní rituál, jaké může mít součásti? Jak dlouho to všechno trvá, kdy je vhodná doba na prožití takového rituálu. a co k němu bude potřeba prakticky?

Vše je přizpůsobeno potřebám ženy a miminka. Máme nějaké základní nástroje a postupy, které vycházejí z tradičních rituálů péče o ženu po porodu po celém světě. Těmi se můžeme inspirovat a pak se dá hezky improvizovat… Udělat to prostě té ženě na míru. Jsou techniky, kterými je možné o ženu pečovat ihned po porodu v prvních dnech a ideálně třeba každý den celé šestinedělí. Jsou techniky, které může žena dělat i sama, aby se opečovala. Ne každá žena zvlášť v tak citlivém období na sebe nechá sáhnout někoho cizího. A pak je takový speciální větší rituál na konci šestinedělí, kterým se celá ta etapa „jiného stavu“ uzavírá, a žena se zase vrací zpět do stavu běžného, i když je vlastně porodem proměněná….

V prvních dnech po porodu ženám dělá velmi dobře kromě mluvení o porodním zážitku (některé ženy o porodu potřebují mluvit opakovaně a jejich vnímání porodního příběhu se časem může dost proměňovat…) opečování bříška. Zde se dá využít jemná masáž bříška bylinnými oleji. Volím zemité vůně, často cypřiš, levanduli, geranium i růži. Podle toho, co dané ženě voní, v jemné koncentraci, protože musíme myslet i na miminko, aby nebylo vůní zahlcené. Po olejové masáži můžeme pokračovat masáží nahřátou bylinnou koulí. To je inspirace z Thajska. Celkově jde v péči o ženu hodně o prohřátí, dodání tepla a energie do těla, protože porodem žena spoustu energie ztrácí…. Ráda přidávám ještě bylinnou koupel nohou a poté masáž nohou. A výborné zkušenosti mám také s rebozo masáží. Můžete si to představit jako takové jemné pohupování, natřásání a utahování tradičním mexickým šátkem. Někdy je prostě potřeba ten porodní zážitek z těla trochu „vyklepat“ :-) Je to celé vlastně takové poporodní wellness :-) Často se ženy smějí, že netušily, že se po porodu budou cítit jako v lázních… Tyto techniky se dají dělat opakovaně. A ženy po nich doslova září spokojeností. Miminko může být celou dobu u ženy. Často leží v její těsné blízkosti v posteli nebo ho u toho může i kojit. Někdy si miminko vezme do náručí tatínek.

Osobně si ale myslím, že krátce po porodu by ženu a miminko nemělo nic rozdělovat.

Vše se dá dělat s miminkem na těle. Po tomto opečování ještě ženě zavazuji bříško šátkem, aby se děloha hezky stahovala, žena měla ty důležité orgány včetně ledvin v teple a aby se jí dříve vrátila kýžená postava. Takové poporodní opečování může trvat podle toho, co všechno děláme hodinu i déle a nic moc k němu nepotřebujeme, jen masážní olej, nádobu na koupel nohou (škopík, plastové umyvadlo či dětskou vaničku), dlouhý obdélníkový šátek (rebozo), případně bylinnou masážní kouli (dá se snadno vyrobit i doma, potřeba jsou jen vhodné bylinky, kus plátna a přírodní provázek, na internetu je spousta videonávodů) a aroma oleje dle libosti.

Pak jsou techniky které může žena dělat sama: Sama si může masírovat bříško, zavinovat ho šátkem nebo si udělat koupel nohou. Ke konci šestinedělí se dá přidat i napařování. Vše zabere klidně i jen pár minut. Jde o to, aby žena byla v kontaktu sama se sebou. Pokud třeba porodila císařským řezem, může takovým malým každodenním rituálem být třeba masáž a péče o jizvu. Obecně je dobré, když žena pečuje krom miminka i sama o sebe. Když si ten svůj čas dopřeje.

Po skončení šestinedělí se může pro ženu připravit krásný velký rituál. V různých částech světa se mu říká různě, ale princip je velmi podobný. V Mexiku se například jmenuje rituál „zavírání kostí“, v Rusku rituál „poporodního zavinování“. Já se tento rituál naučila od Rusky Iriny a pak si ho trochu uzpůsobila. Je dobré vyhradit si na něj třeba celé odpoledne. Když miminko hodně spí, může ho mít maminka u sebe v pokoji. Nebo ho může vzít třeba tatínek na procházku, aby měla žena úplný klid. Důležité je, aby to pro ženu bylo v pořádku, některé ženy se necítí dobře, když je miminko jinde, potřebují ho mít blízko u sebe. Tomu je potřeba rituál přizpůsobit. Rituál může začít tím, že ženě uvařím lahodný výživný sladký nápoj. Sladká chuť je po porodu velice důležitá. Zatímco vařím, můžeme si povídat a pak spolu popíjet a v povídání pokračovat. Žena mluví o tom, co chce uzavřít, většinou se vrátí k porodnímu zážitku i tomu, co bylo potom v šestinedělí, často vzpomíná i na těhotenství nebo to, co mu předcházelo, pokud třeba prožila umělé oplodnění… Pak se zeptám zda je potřeba ještě něco vyslovit, než tento příběh uzavřeme. Pak může následovat masáž celého těla. Zase jde využít i bylinné koule, rebozo nebo jen vonný olej. Můžeme pustit krásnou hudbu nebo mít jen ticho. Někdy ženám v tu chvíli zpívám. Poté následuje očistná koupel. Můžeme do ní přidat mořskou sůl či bylinky. U koupele ženě, pokud chce, rozčesávám vlasy. Nebo ji v lázni nechám samotnou a řeknu, že pokud potřebuje cokoli smýt, ať to v koupeli nechá… Ať to zde pustí, ať ji to dál netíží. Po koupeli nastává samotné zavinování. Žena si lehne na sedm šátků. A já jí postupně zavazuji jeden kolem čela, jeden kolem ramen, kolem bříška, boků, stehen, lýtek a chodidel. Žena je v tu chvíli zakuklená jak housenka motýla. Sedím u ní. A nechám jí odpočívat. Až mi dá smluvené znamení, šátky zase pomalu rozvážu v opačném pořadí, tedy začnu od nohou… A pak už může žena vyletět z kukly jako čerstvě zrozený motýl :-) Pak může ještě dostat třeba dárek, obléct si slavnostní šaty a užívat si příjemný pocit… Celé to trvá několik hodin a je to opravdu velmi silné a krásné, často ženy pláčou dojetím a říkají, že se cítí skutečně jako znovuzrozené… Tento rituál je možné udělat pro ženu samotnou, nebo si může pozvat své kamarádky a prožít ho v kruhu žen. Každé ženě bude vyhovovat něco jiného.

Ještě bych chtěla zmínit, že v mnoha kulturách je běžné, že se po ukončení šestinedělí pro ženu konají oslavy. Pozve se rodina, dělá se slavnostní hostina, žena dostává dárky a je jí vyjadřována úcta a ocenění za to, že přivedla do komunity nové dítě… Taková obdoba křtin, ale se zaměřením na ženu.

Vlastně jediný rituál po porodu, který zbyl v naší kultuře jsou křtiny. Lidé, kteří nejsou věřící, také mohou uspořádat rituál pro miminko, obdobu křesťanských křtin. Takové uvítání miminka do rodiny, rituál pojmenování dítěte. Ale o tom, třeba zase někdy příště :-)

A váš osobní zážitek?

Mám radost, že jsem si sama po porodu takové opečování dopřála. A zažila na vlastní kůži, jak je to blahodárné pro tělo i psychiku. Touhle dobou je to téměř přesně rok. Přišla mě tenkrát opečovat kamarádka. Musím říct, že jsem se cítila jako královna. Ona sama na to ráda vzpomíná, jak jsem seděla v křesle v ložnici kousínek od místa, kde se náš syn narodil. Masírovala mi nohy a vypadala jsem prý jako na královna na trůnu, šla prý ze mě velká síla. Cítila jsem se krásná a uctěná…

Společnost by si měla vážit žen za to, že rodí děti. Ženy by se měly cítit oceněné…

Tohle bych přála každé ženě. No a pak jsem taky o sebe hodně pečovala sama. Každý den jsem si masírovala bříško a zavinovala ho šátkem. Na konci šestinedělí jsem si také udělala malý rituál s napářkou. Myslím, že i díky tomu mám po porodu krásnou postavu, nikdo mi tři děti nehádá :-)

Stoupá mezi vašimi klientkami celkově zájem o všechny tyto “duchovní” záležitosti kolem porodu, více povídání a rozebírání, zaměření na psychiku těhotné i matky?

Mezi ženami stoupá zájem o porod a vše kolem něj prostě prožít s radostí. Už dávno neplatí, že je potřeba zatnout zuby a nějak to přetrpět. Ženy se vrací k dávným moudrostem o ženskosti. Učí se, že porod jde prožít jako posilující událost v životě, která pro ženu může být zdrojem síly a sebevědomí, a kterou se patří oslavit. Posledních mnoho let jsme spíše oslavovali narozené dítě. To je v pořádku, škoda ale je, když se zapomene na ženu, která jej přivedla na svět. Porod je možná největší výkon v životě. Žena si zaslouží být po něm hýčkána a opečována. Uznána, oceněna. A to je přesně to, co si dnes ženy více a více dovolují dopřát. Není to nějaký duchovní úlet. Je to velmi praktické. Pokud bude o ženu po porodu dobře postaráno, jak po stránce fyzické tak psychické, bohatě se jí to vrátí a nejen jí, ale celé rodině a vlastně celé společnosti. Ne nadarmo se říká, že to, jak se o sebe žena starala v šestinedělí, se pozná až bude v přechodu. Tak dalekosáhlé účinky může mít dobrá poporodní péče. Je to vlastně úplný základ ženského zdraví. Když se žena po porodu nezotaví dobře, ponese následky celý život. A to je škoda. Když je o ženu dobře postaráno můžeme, tak předejít nejen fyzickým potížím, ale i poporodním depresím či vyhoření na mateřské…

A zdravá a spokojená žena je základ zdravé a spokojené rodiny…

Otázky pokládala: Tereza Víchová, časopis Maminka

Odpovídala: Kristina Neubertová Zemánková, porodní asistentka a psycholožka

Foto: Unsplash

  •   
  •