Výzkumy

Výzkumy bezpečnosti porodů doma

 

1.zahraniční studie

  • V roce 2009 byl na University of British Columbia (Kanada) proveden výzkum s názvem “Výsledky plánovaných domácích porodů s registrovanou porodní asistentkou versus plánované porody v nemocnici s porodní asistentkou nebo lékařem“. Studie zahrnovala tři zkoumané skupiny – ženy, které porodily doma s porodní asistentkou (n = 2889), ženy, které porodily v nemocnici s porodní asistentkou (n = 4752), a ženy, které porodily v nemocnici s lékařem (n =5331). Primárně se studie zaměřovala na srovnání perinatální mortality, dále pak na míru porodnických intervencí v průběhu porodů. Janssen PA, Saxell L, Page LA, Klein MC, Liston RM, Lee SK ze School of Population and Public Health, University of British Columbia zjistily, že „plánované porody doma s registrovanou porodní asistentkou byly spojovány s velmi nízkou perinatální úmrtností srovnatelnou s plánovanými porody v porodnici s porodní asistentkou či lékařem a v menší míře při nich bylo užíváno porodnických intervencí…“ (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19720688, 31.3.2010, 13:28h).
  • Dánská studie provedená v roce 2000 v The Nordic Cochrane Centre hodnotila efekt plánovaných porodů doma ve srovnání s nemocničními porody se zaměřením na četnost intervencí, komplikací a morbidity v randomizovaném experimentu. Olsen O, Jewell MD došly k závěru, že: „Neexistuje přesvědčivý důkaz ve prospěch ani plánovaných porodů v nemocnici ani plánovaných porodů doma pro těhotné ženy s nízkým rizikem“ (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10796198, 31.3.2010, 13:50h).
  • Holandská studie z roku 2009 vznikla ve spolupráci Amsterdam Medical Centre, Health Care Inspectorate, Rijswijk, Department of Obstetrics and Gynaecology, Maastricht University Medical Centre, Maastricht, the Netherlands. Studie byla zaměřena na srovnání perinatální mortality a závažné perinatální morbidity mezi plánovaným domácími porody a plánovanými nemocničními porody u nízkorizikových žen, které začaly porod v primární péči. Nebyl nalezen žádný signifikantní rozdíl mezi plánovanými domácími porody a plánovanými porody v nemocnici a výsledkem studie tedy bylo: „Tato studie ukázala, že plánovat porod doma nezvyšuje riziko perinatální mortality a závažné perinatální morbidity u nízkorizikových žen za předpokladu, že systém péče o matku umožňuje tuto volbu díky dostupnosti odborně školených porodních asistentek a díky dobrému systému přepravy a následné péče v případě komplikací“ (http://www3.interscience.wiley.com/journal/122323202/abstract?CRETRY=1&SRETRY=0, 10.4.2010, 10:49h).
  • Švýcarská studie z roku 1996 provedená v Institute for Social and Preventive Medicine, University of Basle pod názvem “Domácí versus nemocniční porod: follow up study of matched pairs for procedures and outcome“ měla zjistit, jaká je potřeba medikace a incidence intervencí (císařský řez, forceps, vakuum extrakce, episiotomie) v průběhu porodu, délka porodu, výskyt závažných perineálních lézí, ztráta krve matky, perinatální morbidita a mortalita. Výsledkem studie bylo, že: „Zdravé nízkorizikové ženy, které si přeji porodit doma, nemají zvýšené riziko ani pro sebe ani pro své děti“ (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8942694, 31.3.2010, 14:10h).
  • Dle nejnovější britské studie z roku 2011 zkoumající 64 538 nízkorizikových rodiček je nejbezpečnějším typem porodnické péče tzv. porodní dům, tedy zařízení vedené porodními asistentkami (v ČR v současné době žádný porodní dům nefunguje).V takovém typu zařízení se porodnické komplikace vyskytly v 3,5 ‰ případů. Pokud porod probíhal v porodnici a žena byla celou dobu v péči porodní asistentky, vyskytly se komplikace v 3,6 ‰ případů. Při domácích porodech s péčí porodní asistentky se vyskytly komplikace ve 4,2 ‰ případů. Pokud porod probíhal v nemocnici a rodička byla v péči lékaře, komplikace se vyskytly ve 4,4 promile případů. To jsou obecné výsledky. Konkrétně pro prvorodičky je podle této studie nejbezpečnější opět péče porodní asistentky v porodním domě (4,5 ‰ případů komplikací) a nejméně bezpečná péče při domácím porodu (9,3 ‰ případů komplikací). Pro vícerodičky je nejbezpečnějším typem péče porod doma (2,3 ‰ případů komplikací) a nejméně bezpečná péče v nemocnici s lékařem (3,3 ‰ případů komplikací). (http://www.bmj.com/content/343/bmj.d7400, 4.2.2012)

 

2. Tuzemské studie

V ČR není v současné době k dispozici žádná oficiální studie porovnávající bezpečnost péče porodní asistentky a lékaře, péči v nemocnici a doma. (Zemánková, 2010)

Lékaři v ČR obhajují péči o těhotné a rodící ženy v nemocnicích jakožto “nejlepší“ možnost především statistikami novorozenecké úmrtnosti, která se v ČR drží na velmi nízké hodnotě a ČR se světově řadí mezi země s nejnižší novorozeneckou úmrtností. Lékaři vidí jádro tohoto úspěchu právě v ústavní péči. Na prvním místě v hodnocení kvality porodnické péče se tedy zdá být nízká mortalita novorozenců, a to i za cenu morbidity rodiček (poporodní a pooperační komplikace,psychické následky…).V ČR je trvale vyšší mateřská úmrtnost, než mají okolní státy (V ČR se drží mateřská úmrtnost kolem 11 úmrtí na 100 000 porodů oproti Švédsku – 2,5, Německu – 4,8, Velké Británii – 7…) (Velebil, 2008). Pojetí porodnické péče v ČR nepočítá s takovými aspekty hodnocení kvality, jakou je spokojenost matek s poskytovanou péčí. Interpretace statistik novorozenecké úmrtnosti ve srovnání s jinými vyspělými státy, jakožto měřítka kvality porodnické péče v ČR, však má několik problémů. Jednak existují rozpory v definicích a hlášeních (porodu, potratu, mrtvorozenosti) mezi jednotlivými zeměmi a dále je v různých státech odlišný přístup k etickým otázkám (potraty z genetické indikace, zachraňování života extrémně nedonošených dětí…). Tyto odlišné přístupy konečné výsledky novorozenecké úmrtnosti výrazně ovlivňují, srovnávání novorozenecké úmrtnosti mezi jednotlivými státy je tedy podobné srovnávání jablek s hruškami. A je zde tím pádem značný prostor pro manipulaci s daty. (Pavlíková, 2011)

 

Pavlíková, M. (2011). Novorozenecká a perinatální úmrtnost – Jsme skutečně nejlepší? Zdravotnické noviny. Získáno zhttp://www.zdn.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/novorozenecka-a-perinatalni-umrtnost-jsme-skutecne-nejlepsi-462462?category=komentare

Hořejší, A., Mrowetz, M., Pavlíková, M. (2010).Objektivní data o mrtvých dětech, Zdravotnické noviny. Získáno zhttp://www.zdn.cz/clanek/zdravotnicke-noviny/objektivni-data-o-mrtvych-detech-456330

Velebil, P. (2008), Kritické stavy v porodnictví. Praha: IKEM

Zemánková K. (2010). Jaké ženy rodí doma a proč? (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci

 

Další zajímavé výzkumy:

 

Mé výzkumné práce: