Strom života

Porodní asistentka Kristina Zemánková
Porod

Doporučení WHO – jaké metody jsou při porodu žádoucí a jaké škodlivé

Světová zdravotnická organizace (WHO) shromáždila velké množství výzkumů o postupech, které se běžně používají při porodu. Tyto postupy pak rozdělila do čtyř kategorií podle toho nakolik, jsou prospěšné či škodlivé.*

V první kategorii jsou postupy jednoznačně prospěšné. Patří sem například sledování tělesného a psychického stavu ženy, poskytování těkutin během porodu, respektování ženina výběru místa porodu, respektování ženina výběru společníků při porodu, empatická podpora od poskytovatelů péče, respektování ženina soukromí, poskytnutí ženám tolika informací a vysvětlení, kolik si žádají, nefarmakologické postupy mírnění bolesti jako třeba masáže či relaxace, volnost ve výběru poloh a pohybu, poslech srdíčka miminka v určitých časových odstupech, používání sterilních pomůcek pro přestřižení pupečníku, časný tělesný kontakt mezi matkou a dítětem a podpora zahájení kojení v první hodině po porodu.

V druhé kategorii jsou naopak postupy, které jsou jednoznačně škodlivé. Sem patří například rutinní používání klystýru, holení pubického ochlupení, preventivní zavedení kanyly, poloha vleže na zádech, řízené tlačení se zadrženým dechem, roztahování hráze v druhé době porodní nebo rutinní podání léků na porod placenty.

Do třetí kategorie byly zařazeny postupy, které nelze jednoznačně doporučit, protože neexistuje dostatek důkazů o jejich prospěšnosti. Sem patří protržení vaku blan (puštění plodové vody) v první době porodní, tlak na děložní fundus známý jako „skákání na břicho“, zásahy na ochranu hráze a vedení hlavy novorozence v okamžiku narození, aktivní manipulace novorozencem v okamžiku narození (tahání za hlavičku při porodu ramínek), časné podvázání pupeční šňůry nebo podání oxytocinu a tah za pupeční šňůru při porodu placenty.

Do poslední čtvrté kategorie patří postupy, které se často používají nevhodně. Jedná se o omezení příjmu potravin a tekutin během porodu, mírnění bolesti epidurální analgezií, elektronické sledování plodu, opakované nebo časté vaginální vyšetřování zejména, pokud je prováděné více než jedním poskytovatelem péče, urychlení porodu oxytocinem, povzbuzování ženy, aby tlačila ve chvíli, kdy je sice úplně otevřená, ale ještě necítí potřebu tlačit, snaha o dodržení stanoveného trvání II. doby porodní – například 1 hodina, pokud stav maminky i miminka je dobrý, operativní porod nebo nástřih hráze.

Zlatým standardem by dle WHO mělo být to, že jakýkoliv zásah do porodu z kategorie 2,3,4 volíme pouze tehdy, pokud pro něj máme skutečně závažný důvod. Takovým důvodem může být například prokazatelná tíseň plodu. Důvodem by nikdy neměl být pouze nějaký časový limit v případě, že stav miminka i ženy je dobrý. Každý zásah totiž má kromě přínosů také svá rizika a vedlejší účinky. Pokud zásah použijeme ve chvíli, kdy k němu nemáme vážný důvod, nezískáme žádné přínosy a zbydou jen rizika a vedlejší účinky, zásah v takovém případě je škodlivý.

Jak by tedy mohla vypadat optimální péče při porodu?

Vždy je potřeba myslet na to, že každá žena je jiná a každé miminko je jiné. Proto se ideální péče může u každé ženy trochu lišit. Důležité je, aby se žena cítila bezpečně a aby byla respektována její intimita.

Dle výzkumů je pro zdravé ženy ideální péče jedné porodní asistentky po celou dobu porodu (pro některé ženy může být například poměrně nepříjemné pokud se jim v půlce porodu vystřídá směna). Porodní asistentka, by měla pravidelně sledovat stav miminka (poslouchat srdeční ozvy jednou za čas na pár sekund například přenosným dopplerem) a sledovat stav maminky, podporovat ji psychicky, a v případě, že si to žena přeje, nabízet jí možnosti, jak porod podpořit a jak si ulevit od bolesti. Zde se mohou hodit různé nefarmakologické techniky jako polohování, teplá sprcha či vana, masáže, relaxace či aromaterapie.

V první době porodní, kdy se žena otevírá, porodní asistentka pomáhá vytvořit ideální podmínky pro průběh porodu – klid, přítmí, teplo a cokoli, co žena potřebuje pro svůj komfort (pití, lehké jídlo, studený obklad na čelo, pomoc s procházením po pokoji, držení za ruku).

Ve druhé době porodní, kdy miminko sestupuje otevřenými porodními cestami a na závěr žena cítí potřebu tlačit, porodní asistentka pomáhá ženě zaujmout vhodnou polohu tak, aby porodu pomáhala gravitace například v kleku, v podřepu, na všech čtyřech či zavěšená na partnera ve stoji. Dále porodní asistentka, pokud žena chce, pomáhá chránit hráz, aby se žena neporanila – například teplými obklady a podporuje ženu psychicky, že již brzy bude držet miminko v náručí, může ženě dávat zpětnou vazbu, jak daleko miminko je a ubezpečovat ji, že je vše v pořádku. Ihned po vyklouznutí miminka by jej porodní asistentka měla položit mamince do náručí, aby mohli být v kontaktu kůži na kůži a rozvíjet mezi sebou citové pouto (bonding). Žena by měla mít neomezeně času na seznamování s dítětem.

Porodní asistentka by měla zároveň sledovat samovolný porod placenty a po něm pomoci rodičům přestřihnout dotepaný pupečník, dítě je stále v náručí matky, kde je možné provést všechna jeho potřebná vyšetření. Na hrudníku maminky je miminko optimálně stimulováno k dýchání, teplotně se stabilizuje a dobře adaptuje na život mimo dělohu. Po porodu placenty je dobré zkontrolovat, zda žena nebyla poraněna a případná poranění ošetřit. Porodní asistentka podporuje ženu v kojení.

Ideálně, aby byl bezpečný, by porod měl probíhat bez jakýchkoli zásahů, takto může podle WHO porodit 90 % všech žen.

 

*Originál dokumentu WHO ke stažení zde: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/63167/1/WHO_FRH_MSM_96.24.pdf

Český překlad zde:http://aperio.cz/data/1/WHO_Pece_v_prubehu_normalniho_porodu.pdf