Jak si porodní bába poradí se zubem moudrosti?

Zuby jsou velké téma. Problémy se zuby prý značí problém s vyjadřováním vlastní agrese – vzteku, mají co dočinění s našimi hranicemi a tím, jak je umíme nastavit a bránit… Mohou být nejen nástrojem k obraně, ale pomáhají nám v přijímání potravy, což jsou vlastně dvě úplně opačné činnosti, jelikož přjímat potravu je vhodné ve chvíli, kdy se cítíme v bezpečí…

Podíváme-li se na zuby optikou psychosomatiky ještě blíže, pak dokonce každý jednotlivý zub může symbolizovat určité konkrétní téma. Docela mě baví hledat, s čím může podle tohoto přístupu souviset zub, který mě zrovna zlobí…

A zrovna tento týden si užívám se svým zubem moudrosti. Začal mi růst už před mnoha lety, čas od času se ozval, rozuměj začal bolet, a pak zase přestal. Už kdysi dávno před lety mi zubař doporučil jeho vyndání (jaký eufemismus). Dokonce jsem byla objednaná, jenže jsem zrovna ten den nakonec byla odvolána k porodu a zub zůstal kde byl. Docela jsem si oddychla, protože se mi ho vůbec nechtělo vzdát. Řekla jsem si, že dokud bude zdravý, tak si ho budu hýčkat a bude můj.

Jenže pak se v něm objevil kaz. A lékař doporučil jednoznačně a co nejdříve vytrhnout. A kdybyste jen věděli, jak moc jsem se toho bála. No čekala jsem ještě několik měsíců než začal bolet a pak už jsem se odhodlala. Pan zubař mi nabídl termín hned ten den, co jsem mu zavolala, protože se mu zrovna odhlásila nějaká jiná paní, že nemůže přijít. Och jaké štěstí. To že to nakonec trvalo skoro hodinu a půl než ho vytáhl, a že krom toho času a děsných zvuků to vlastně vůbec nebylo tak zlé, jak jsem se bála, vám do detailu raději moc popisovat nebudu. Dalo se to. Jen zub měl zahnuté kořínky. Držel se mě a za boha nechtěl ven. V duchu jsem ho přemlouvala ať už jde a v jednu chvíli se v mé mysli odehrál tenhle roztomilý rozhovor: „Tak už prosímtě běž.“ „Ale já ti chci ještě něco říct.““Co?““Já tě mám rád.““Já tebe taky, ale takhle to dál nejde, bolí to a nefunguje“… A pak byl venku. Jako zní to dost bizardně.  Ale asi jsme se prostě potřebovali rozloučit 🙂 No byl to tak trochu svého druhu porod…

No. A teď to praktické. Po tomto zákroku, který téměř nebolel, ale byl komplikovaný, jsem přemýšlela, jak se opečovat, aby hojení proběhlo co nejlépe a aby to moc nebolelo. Zkombinovala jsem to nejlepší, co vím o hojení z pohledu porodní báby a aplikovala to na svůj zub, respektive díru, která po něm zbyla…

A protože to fakt krásně fungovalo, ráda se o své metody s vámi podělím. Jen dodávám, že co funguje mě, nemusí fungovat vám. Takový už je život…

  1. Aby tvář nenatekla – hned po příjezdu domů jsem si na tvář zvenku, pod čelist, za ucho, protě všude kolem nanesla obklad ze zeleného jílu. Jen jsem rozmíchala jíl s vlažnou vodou na takovou kašičku, která na tváři držela a nestékala. Na to jsem přiložila gázu a tvář obvázala šátkem. Lékař mi radil chladit, ale chlad z obkladu z mrazáku mi nedělal dobře a tak jsem zvolila tuto mírnější cestu. Princip byl v podstatě velmi podobný priessnitzovu obkladu (chlad zvenku aktivuje vnitřní teplo, které si poradí se zánětem). Zelený jíl má navíc jako bonus tu kouzelnou vlastnost že úžasně pohlcuje otok a detoxikuje postiženou oblast.
  2. Aby se podpořilo hojení – Obklady ze zeleného jílu jsem střídala s promazáváním dané oblasti tváře (pořád zvenku) svatojánským olejem (třezalkový macerát ve slunečnicovém oleji) vlastnoručně vyrobený, voňavý, krásně do ruda zbarvený… Třezalka má nesmírně silnou regenerační schopnost.
  3. Aby se rána nezanítila a nebolela. První den jsem nedávala nic dovnitř přímo na ránu po zubu. Od druhého dne jsem si uvařila bylinnou směs (heřmánek, šalvěj, levadule, hřebíček – přelít horkou vodou, nikoli vařit ) nechala jsem ji schládnout na pokojovou teplotu a poté jí jemně vyplachovala ústa. Nebylo to nějaké zběsilé štěrchání mezi zuby, ale velmi jemné převalování tekutiny nad postiženým místem. Krásně to chladilo, a bolest se okamžitě zmírňovala. Část jsem také vypila, aby se léčivé látky k ráně dostaly zvenku i „zenvitř“ (to však nedoporučuji v těhotenství, kvůli bylinám, které mohou podpořit spuštění porodu)
  4. Desinfekce – V jednu chvíli mi přišlo, že je rána až moc potaženě bílým povlakem a okolí zarudlé. Naznala jsem, že bylinné oplachy nestačí a že bude lepší ranku vydesinfikovat. K tomuto účelu jsem použila domácí tinkturu z hřebíčku, kterou jsem dostala jako dárek od kamarádky. V tinktuře jsem smočila vatovou špachtličku a inkriminované místo velmi jemně potřela.
  5. Aby se rána šetřila. Kousání bylo citlivé, a tak jsem se rozhodla nechat ránu odpočívat a snažila se krmit se tekutou stravou. Protože miluju smoothie a podobné záležitosti, rozhodla jsem se první dny rozmazlovat lahodnostmi tohoto typu. Zde je několik receptů, ve kterých jsem se snažila optimálně vyvážit výživovou i chuťvou hodnotu:
    1. 1 bio Banán + hrst kešu + lžička kurkumy + 4 datle + bílý jogurt v bio kvalitě + trochu vody (podle toho jak moc to chceme husté)
    2. 1 bio Banán + hrst kešu + 3 lžíce máku + 4 datle + hrst ovesných vloček + trochu vody
    3. 1. bio Banán + 2 lžíce konopných semínek bez slupky + 2 lžíce kakaa + půl lžičky skořice + hrst ovesných vloček + trochu vody
    4. 1 bio Banán + půl citronu i se slupkou Bio kvalita nutná + hrst kešu + lžička kurkumy + lžíce rozinek + trochu vody
    5. 1 bio Banán + čtvrt lžičky kardamomu + hrst ovesných vloček + menší hrs mandlí + 4 datle + bíly jogurt v bio kvalitě + trochu vody
    6. 1 bio banán + hrsk kokosových lupínků + půl citronu i se slupkou + 4 datle + hrst ovesných vloček
    7. 1 bio banán + 2 lžíce máku + lžíce rozinek + lžíce višňového oleje + hrst ovesných vloček + trochu vody
    8. A tak dále a tak dále 🙂 Samozřejmě by se dalo pracovat i s jiným ovocem než banánem, ale teď v zimě ten výběr zas tak čupr není. Koření jako kurkuma a skořice jsou velmi silně antibakteriální. Někdy jsem do směsi přidala ještě olej např. kokosový, z para ořechů, pistáciový nebo višňový (pokud neznáte vřele doporučuju, protoře to je naprosto božská delikatesa). Dala by se přidat i vanilka, a mraky dalších věcí 🙂
  6. Abych na hojení měla sílu – dovolila jsem si první tři dny opravdu co nejvíce odpočívat, ležela jsem v posteli co to šlo a po obědě jsem přímo spala spolu s naším Adriankem.

Tak kdyby vás to třeba také někdy chytlo, držím palce a přeju poklidné a blažené hojení!

p.s. Kazí se vám zuby? Čistěte je s láskou a říkejte jim, že jsou krásné, silné a že je máte ráda. Věřte, že uvidíte rozdíl 🙂

p..s. Pokud se o bylinkách a dalších přírodních prostředcích chcete ode mě dozvědět víc, srdečně vás zvu na svůj kurz o bylinách v praxi porodní báby ZDE

autorka článků na blogu