Strom života

Porodní asistentka Kristina Zemánková
Nezařazené

Když miminko nepřichází…

Odpovědi na otázky redaktorky Žena-in:

1.Když se některé ženy snaží otěhotnět, zkoušejí všechno – měří bazální teplotu, mají sex jen ve dnech, o kterých si myslí, že jsou plodné, loví duchy na testech apod. Jak poznat, že už jde o nezdravou posedlost?

Předně je potřeba říct, že touha po dítěti je do jisté míry podmíněna jak hormonálně a biologicky, tak společensky a ženy, které se snaží o miminko, které delší čas nepřichází, to mají v mnohém velmi těžké. To že se jedná o „posedlost“ nebo spíš, že jim zdravá touha po dítěti přerostla přes hlavu se pozná v její nutkavosti. Jako psycholožka si myslím, že si každá, žena, která cítí, že miminko nepřichází v čas, který by si přála, a že čekání už je příliš dlouhé, zasloužila péči a podporu profesionálů. A tím rozhodně nemyslím hned IVF kliniku, ale daleko spíš péči psychologickou, která pomůže upokojit a zodolnit rozjitřenou psychiku  nebo péči porodní asistentky, která poradí se zdravým životním stylem a podpůrnými technikami, které zvyšují pravděpodobnost početí. Pokud žena cítí, že jí bažení po dítěti zabírá téměř veškerý čas, že stěží může myslet na něco jiného , že propadá beznaději či zoufalství, které se obrací proti ní samé (nenávist k sobě, pochyby o sobě) či jejím blízkým (obviňování muže, že se dost nesnaží, závist a neschopnost stýkat se se známými, které čekají dítě) pak bych psychologickou péči doporučila rozhodně. Nezdravé je to zkrátka ve chvíli, kdy to zásadním způsobem zasahuje do vztahu ženy sama k sobě nebo k jejím blízkým. 

2. Pokud třeba partnerku parter přistihne, že se těhotenstvím zabývá až moc, jak jí může pomoci? Jak si může pomoci sama žena od obsesivních myšlenek?

Pomoci může o tom, co se děje, mluvit. Důležité je, aby partnerovi šlo především o to, ženě naslouchat a zkusit se na věc podívat z jejího úhlu pohledu a zároveň vyjádřit své pocity a myšlenky bez obviňování, nálepkování či hodnocení. Partneři společně mohou navštívit psychologickou poradnu a dostat podporu jako pár na cestě za dítětem. 

Ženě samotné může pomoci naučit se se svými myšlenkami pracovat. Na to je mnoho technik, já mám ráda meditaci, řízené vizualizace tedy práci s představami a fantazií. Hodně klientkám doporučuji psát si deník, mít sešitek, kam si zapisují své myšlenky a pocity. Opravdu zásadně pomáhá mít kamarádku, která prošla nebo prochází podobným příběhem. Někoho, s kým to sdílet, kdo to prostě pochopí, protože to prožívá na vlastní kůži. Skvělé je tvořit nebo sportovat. Učit se cestu za vysněným miminkem pojmout jako cestu sebepoznání, učit se pečovat o své tělo i duši, poznávat, co mi dělá dobře a konejší mě. A tomu se věnovat. 

3.Mohou problémy s plodností vyústit až v psychické onemocnění? Pokud ano, v jaké například?

Každá nenaplněná touha může vyústit ve frustraci až depresivní stav. Nenaplněná touha samozřejmě má vliv na prožívaní ženy, její myšlenky i emoce a také vztahy s okolím. Ale takové psychické onemocnění ve smyslu „zbláznění se“ je velmi vzácné, to se opravdu spíš nestává.